Kniha analyzuje jeden z klíčových prvků přirozenoprávních teorií – koncept společného dobra. Hlavním cílem publikace je rekonstruovat tento pojem jako základní kategorii přirozenoprávní tradice a obhájit jeho normativní relevanci. Tohoto cíle autor dosahuje prostřednictvím rozboru několika aktuálních debat, které se vedou v právní a politické filozofii. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část uvádí čtenáře přímo in medias res – do centra současných debat o konstitucionalismu a lidské důstojnosti, v nichž svou roli hraje i pojem společného dobra. Proto je důležité usilovat o jeho porozumění. Druhá část se zaměřuje na jádro diskusí o významu tohoto pojmu mezi přirozenoprávními teoretiky v posledních desetiletích. Autor zde hájí specifické pojetí společného dobra a promýšlí jeho důsledky pro politiku a právo. Třetí část se kriticky věnuje moderním alternativám, v nichž tento koncept neplní srovnatelnou strukturální roli jako v klasické přirozenoprávní tradici. Autor se zaměřuje na dominantní myšlenkovou tradici moderní doby – liberalismus – a v návaznosti na pojem společného dobra ukazuje zásadní rozdíly mezi klasickou přirozenoprávní tradicí, liberalismem a utilitarismem. Tyto rozdíly strukturují řadu praktických sporů a významně se promítají i do oblasti práva. Jejich reflexe zároveň přispívá ke zpřesnění konceptu společného dobra a poskytuje základní náhled na samotný fenomén práva z perspektivy klasické tradice, konkrétně klasického právního realismu.

Základy právní filozofie nabízí reprezentativní a srozumitelný úvod do hlavních témat tohoto oboru se zvláštním důrazem na současné debaty. Učebnice systematicky představuje klíčové teorie o povaze práva a jeho morálním hodnocení a věnuje se i praktičtějším otázkám, proč máme povinnost právo dodržovat a za jakých podmínek může autorita vůči jednotlivcům uplatňovat paternalistické zásahy. Nechybí ani kapitoly zaměřené na filozofické problémy nejdůležitějších právních odvětví, například ospravedlnění trestání nebo morální závaznost smluv. Text je určen především studentům právnických fakult, je však koncipován tak, aby byl přístupný i širšímu okruhu čtenářů se zájmem o právo, filozofii a společenské otázky.

Antologie právně filosofických textů je určena ke studiu filosofie a teorie práva. Obsahuje české překlady textů významných právních filosofů od antiky až po současnost. Texty jsou řazeny chronologicky a pro přehlednost i dle názorové blízkosti jejich autorů, která je přiblížena v úvodu každé z kapitol. Záměrem autorů bylo, aby publikace napomohla k poznání, případně pochopení názorů a způsobu myšlení těchto osobností. Antologie pracuje nejenom s texty, které už byly přeloženy do češtiny, nýbrž přináší i překlady dosud nepřeložených textů z latiny (např. Ulpianus, Marsilius z Padovy, Grotius), angličtiny (např. Bentham, Austin, Pound, Holmes, Frank) a němčiny (např. Weber, Ehrlich, Savigny, Bergbohm, Radbruch). Jednotlivé příspěvky jsou opatřeny stručným vysvětlujícím úvodem. Publikace je určena studentům právnických oborů i jejich pedagogům, ocení ji však i zájemci o obor z řad širší veřejnosti.

Zpochybnění protikladů práva a kultury či práva a společnosti otevřelo prostor pro nové konfigurace vztahů mezi právem, antropologií a jinakostí. Tato kniha ukazuje, jak antropoložky a antropologové mohou přemýšlet mimo tento dualistický rámec. Zabývá se totiž právem jako konceptuálním problémem antropologie a rozebírá posuny v jeho pojetí, k nimž došlo u Leopolda Pospíšila, Bronislawa Malinowského a Jacoba Grimma, a které tak nabízejí jiný pohled na právo, kulturu, společnost a v neposlední řadě na člověka. Předkládanou knihou autor zamýšlí přispět k prolomení dělicí příčky mezi právní vědou a antropologií práva a k otevření prostoru pro reflexi, v čem je perspektiva antropologie práva přínosná a originální.

Učebnica predstavuje v koncentrovanej podobe povahu, znaky a vybraných predstaviteľov či predstaviteľky najaktuálnejších podôb právneho myslenia. Prináša tak príležitosť oboznámiť sa s kritickými prístupmi skúmania práva, ktoré prekračujú rámec tradičnej, modernej či dogmatickej právnej vedy. Za týmto účelom sumarizuje pohľady, ktoré podrobujú právo kritickému skúmaniu a prehodnoteniu externým pohľadom z rôznorodých oblastí života spoločnosti, akými sú napríklad postmoderná filozofia, literárne umenie, ekonómia, psychológia a politika (resp. politický rozmer identity). Naznačuje tendencie právnej vedy z prelomu 20. a 21. storočia, ktoré spočívajú najmä v rastúcej fragmentácii, odklone od práva ako ústredného objektu skúmania a posilňovaní interdisciplinárnych možností skúmania práva.Študentkám a študentom právnických fakúlt sa tak do rúk dostáva charakteristika postmoderných prístupov k právu, hnutia právo a literatúra, hnutia právo a ekonómia, ako aj rôznorodé podoby radikálnych teórií práva (kritické právne štúdie, právny feminizmus a kritická rasová teória) vrátane lesbickej teórie práva a queer teórií práva. Účelom učebnice je zreteľne, prehľadne a vo vzájomnej nadväznosti popísať základné znaky zvolených prístupov a hnutí právneho myslenia. Študentky a študenti majú možnosť poznať nielen ich účel a ideové/ideologické nastavenie, ale najmä ich má viesť k zhodnoteniu významu a výsledkov alternatívnych (hoci aj kritických) prístupov a hnutí právnej vedy k súčasným podobám práva a jeho reálnym prejavom.

Publikace představuje pojetí pojmu lidská důstojnost z právně teoretické a filozofické perspektivy. Práce představuje koncept důstojnosti člověka vytvořený renesančním filosofem Giovannim Picem della Mirandola, a dále pojetí důstojnosti rozumné bytosti od Immanuela Kanta. Judikatura českých vrcholných soudů se v problematice ochrany lidské důstojnosti stále inspiruje německou ústavněprávní doktrínou. Komentáře k německému Základnímu zákonu vysvětlují širší rámec pojmu důstojnosti pomocí filozofických konceptů důstojnosti u Giovanniho Pica della Mirandola a především u Immanuela Kanta. U obou je důstojnost charakterizována svobodou. Publikace usiluje o návrat k původní historické filozofické interpretaci pojmu důstojnosti u Pica a Kanta. Tím osvětluje četné pozdější interpretace nejen ve filozofii, ale i v právu a odhaluje mnohá mylná vysvětlení. Z recenzních posudků: Kniha představuje jednak vědecký přínos v oboru filosofie a teorie práva, a jednak má všechny předpoklady stát se rovněž zajímavým titulem pro studenty právnických fakult i pro kolegy z právní praxe, zajímajících se o teoretické otázky oboru. prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc. Pojem lidské důstojnosti je centrální ideou etického, právního, ale i politického myšlení evropské tradice. Kniha Olgy Rosenkranzové je přínosná zejména proto, že poskytuje osobitý vhled do historických kořenů filozofického myšlení o lidské důstojnosti jako ideji nepodmíněné hodnoty lidství. doc. JUDr. Tomáš Sobek, Ph.D. Na obálce je použito vyobrazení z knihy: Bibliotheca Philosophica Hermetica: Göttliche Weisheit, Göttliche Natur. Die Botschaft der Rosenkreuzer-Manifeste in der Bildsprache des 17. Jahrhunderts. Amsterdam, 2014.