Monografie představuje trendy ve vývoji delikvence a viktimizace české mládeže na základě dat mezinárodního výzkumu International Self-Report Delinquency Study. Sleduje přesun tradiční kriminality do kyberprostoru a analyzuje nové formy jednání, včetně hate speech a revenge porn. Delikvenci chápe jako sociální fenomén formovaný hodnotami, rodinou, vrstevníky i školou. Ukazuje, jak mladí lidé vnímají násilí a pomstu, jakou roli hraje vztah ke škole či sebekontrola, a odhaluje proměnlivý vztah mezi pachateli a oběťmi, v němž se role mohou překvapivě obracet. Současně poukazuje na význam rodičovské kontroly, podpůrného a bezpečného prostředí.

Publikácia vychádza pri svojom systematickom rozčlenení zo systému kriminalistiky rozdeleného na teóriu kriminalistiky, kriminalistickú techniku, taktiku a metodiku. Tento systém je najlogickejší a najprístupnejší, pričom v rámci každej kapitoly sú rozpracované tie ťažiskové podkapitoly, na ktoré sa kladie dôraz pri výučbe kriminalistiky na Právnickej fakulte Univerzity Komenského. Táto publikácia nájde svoje uplatnenie aj na iných právnických fakultách v Slovenskej republike a na pultoch kníhkupectiev a knižníc ako základná príručka na získanie kriminalistických vedomostí v primeranom rozsahu.

Monografia sa zaoberá problematikou dokazovania počítačovej kriminality, ktorá je v dnešnej digitálnej ére čoraz viac aktuálnou a komplexnou témou. S narastajúcim počtom počítačových trestných činov je nevyhnutné vyvinúť efektívne metódy a postupy na identifikáciu, zhromažďovanie a hodnotenie elektronických dôkazov, ktoré sú kľúčové pre spravodlivé trestné konanie. Prvá časť monografie sa zameriava na výklad počítačovej kriminality s dôrazom na rôzne formy trestných činov, ako sú hacking, malvér, online podvody a ďalšie. Ďalšia časť monografie skúma metódy dokazovania počítačovej kriminality v súlade s právnym poriadkom Slovenskej republiky. Posledná časť sa zaoberá cezhraničnou spoluprácou pri dokazovaní počítačovej kriminality. Cieľom tejto monografie je poskytnúť čitateľom holistický pohľad na tému dokazovania počítačovej kriminality a ponúknuť základné poznatky, ktoré by mohli byť užitočné nielen pre orgány činné v trestnom konaní, ale aj pre všetkých zainteresovaných v boji proti počítačovej kriminalite.

Monografie se věnuje základním kriminologickým aspektům korporátní kriminality. Rozebírá příčiny kriminálního jednání právnických osob a ukazuje možnosti kontroly korporátní kriminality v kontextu současné právní úpravy a soudní judikatury i zahraničních poznatků. Autorka přináší četné podněty, jak nastavit kvalitní systém compliance, díky kterému právnická osoba předchází trestné činnosti a postihu s ní spojenému. Zabývá se rovněž sankcionováním právnických osob. Zároveň uvádí doporučení pro zákonodárce k optimalizaci právní úpravy. Publikace je určena pro odbornou veřejnost zaměřenou na prevenci, kontrolu a postih trestné činnosti právnických osob. Může významně pomoci právnickým osobám v jejich běžné praxi, bude však přínosem i pro vědecké poznání v této aktuální problematice.

Monografie pojednává o kriminologii jako samostatné společenské empirické vědě o zločinu, jeho podmínkách i příčinách, jeho pachatelích i jeho obětech, ale také o kontrole kriminality nebo jejím prognózování. Hledá místo kriminologie v systému věd, věnuje se jejím hlavním funkcím i úkolům, vysvětluje i různé druhy kriminality a jejich specifické příčiny. Ačkoliv je kniha zpracována jako monografie, autoři, kterými jsou pedagogové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě pod vedením profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK, svoji profesi nezapřou. Text je veden snahou vyjádřit odborně bezchybně, ale obecně srozumitelně i obtížnou kriminologickou problematiku. Práce je rozdělena na dvě části – obecnou část a zvláštní část. Obecná část zaujme rozsáhlým výkladem kriminologických teorií, starších i novějších. Nevyhýbá se ani rozboru kořenů kritické a radikální kriminologie (Karl Marx, William Bonger, Georg Vold), ani jejím současným projevům. Ve zvláštní části monografie věnovali autoři pozornost i fenoménům, které zpravidla nejsou v české nebo slovenské literatuře zpracovány vůbec, anebo nikoliv v takovém rozsahu, jako jsou terorismus, feministická kriminologie, hate crimes a extremismus, kyberkriminalita, korporátní kriminalita, kriminalita bílých límečků aj.

V každém období lidských dějin se našli jedinci, kteří se vyžívali v krutém násilí, nelítostném mučení a týrání náhodných nebo pečlivě volených obětí. Zatímco zločincům z dávných dob kralují Alžběta Báthoryová a Vlad III., viktoriánské éře vévodí Jack Rozparovač. Ve 20. století se vyskytla nová kategorie pachatelů: sexuálně motivovaní psychopati a sérioví vrazi. Z příběhů jednotlivých vrahů a jejich obětí mrazí v zádech stejně jako z vědomí, že naprostá většina z nich působí jako příjemný soused odvedle.